Večer křupavých srdíček

Vlasta Redl

1:KdEyž jsi tehdy přinesla nE9a talířku křC#7upky,
mF#musel jsem se zasmát tomu, cAmo má být dH4susál,   H 
tEa křupavá srdíčka a zE9apálená svC#7íčka
mi prF#mozradily, že zas nejde o víc než o zH4susaběhaný rHituEál.
R:Tak to má bAýt, a sklenku vDína na dobrou nEoc,
k tomu pár vAět o tom, jak vzDácný jsem hEost,
tak to má bAýt, když tma nDmaj7ad městem převezme mDmoc
a chce se žC#mít, žF#m7ít  vHmíc nEež jen dAost.
2:Posbíral jsem sirky a pytlík na tabák,
dopil jsem a vstal, že bude líp to dnes vzdát,
a tys' mi sáhla dlaní na čelo, v tu chvíli moc ti to slušelo,
a navíc venku trochu pršelo, a tak jsem zůstal, a rád.
R:To se přece nedělá, chtít víc, než dá se dát,
to není fér, hrát podle vlastních pravidel,
to není fér, chtít jít, když je čas spát
a chce se létat, létat i bez křídel.
3:Pak jsem si skládal na stůl srdíčka, až mi z nich vyšla osmička,
hle, nekonečno ze dvou malých vypečených nul,
a ty jsi bez váhání sáhla jen a špičku dovnitř otočila ven
a vzniklo srdce z malých srdíček, a já ho rychle propíchnul.
R:Tak to ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:16:57.806+00:00
Výsledky hledání: